10.9.2025

​

Nejmilejší Polárko,

 

Benzín mi došel rychleji, než jsem čekal. Takže se teď plahočím jen s batohem a pár zbraněmi, jako bych hrál poslední level nějaké špatné postapokalyptické videohry, kde každé rozhodnutí je bug. To, co jsem nemohl nést, jsem schoval do staré trafostanice a pár kousků vyměnil s pocestnými za něco užitečnějšího. Někdy je to jen konzerva fazolí, jindy pár nábojů, ale věř mi, i to má svoji poetiku. Dopsalo mi pero, ale povedlo se mi ho vyměnit za tužku s jedním hipíkem, který věřil, že ti emzáci jsou poslové Boží. Podezřívám toho blázna, že měl schované náplně inkoustu. Kdybych ho obral, mohl jsem Ti psát spoustu dalších dopisů, ale takový už jsem, dobrák od kosti.

​

Včera jsem procházel městem, kam jsme spolu jednou jeli na výlet. Tak dávno, ale ještě jsem našel tu lavičku u cukrárny, kde ti celý kopeček jahodové zmrzliny spadl na novou sukni. Cukrárna pořád stojí, ale to ticho… je všude. Sedím mezi vyhaslými městy a poslouchám jen vítr, který má zřejmě IQ vyšší než většina přeživších. Schovávám se, cítím strach v kostech a přesto, když sleduji svět, jak ho pohlcuje oheň a trosky, jediná věc, na kterou myslím, jsi Ty. Nebylo to v jedné písničce? Měl bych myslet na přežití, strategii, kalkulace, ale víš co, Polárko, naděje, že Tě najdu je to jediné, co mě žene kupředu. Jediné, co mi dává smysl.

​

V noci si představuju Tvůj úsměv, a pak si připomínám, že nic z toho, co se stalo, nemá hodnotu, pokud Tě nenajdu. Nikdo jiný mi nezbyl. A tak půjdu dál, skrz trosky, skrz strach, připravený na všechno a s lehkým sarkasmem jako jedinou zbraní proti blbosti tohoto světa. Když se někdo zeptá, proč se směju uprostřed hořících aut, řeknu jim, že to je kvůli Tobě. Ty bys věděla proč.

​

Vím, že bych Tě hledat neměl. Vím, že Tvůj život je jinde, ale… co když…

​

Musím šetřit tužku, v hlavě se mi rodí pár veršů, které bych chtěl zapsat. Další ironická facka - když jsem měl pohodlí, klid a čas procházel jsem si autorským blokem a depresí z vyhoření, že nic nepíšu. Teď mě napadají verše a příběhy kudy chodím. Asi to vážně chtělo změnu.

​

Doufám, že jsi v bezpečí

Tvůj Damian